Inzulín



Inzulín je hormon produkovaný B-buňkami Langerhansových ostrůvků slinivky břišní, který snižuje hladinu glukózy (cukru) v krvi. Inzulín je makromolekula bílkovinné povahy. Skládá se ze dvou polypeptidických řetězců (A,B), které jsou spojeny disulfidickými můstky a které dohromady mají 51 amionokyselin – řetězec A obsahuje 21 aminokyselin a řetězec B 30 aminokyselin. Za běžných podmínek reaguje tělo vyplavováním inzulínu na příjem jídla a zejména na sacharidy obsažené ve stravě. Inzulín je v určitém množství vyplavován i v klidovém stavu.

Inzulín ma vliv na hubnutí i na nabíraní svalové hmoty, účastní se totiž nejen procesů transportu tuků, ale i bílkovin. Inzulín má vliv zejména v játrech, svalech a v tukové tkáni. V játrech zvyšuje vychytávání glukózy z krve a podporuje tvorbu zásobního glykogenu. Ve svalech aktivuje GLUT 4 a tím podporuje vychytávání glukózy z krve (primární energie svalů). V tukové tkáni inzulín zvyšuje tvorbu tuků. Na jednu stranu se tak pro hubnutí všichni snaží inzulin zbytečně nezvedat, na druhou stranu s ním kulturisti nebezpečně manipuluji po tréninku. Kulturisti jej zneuživají pro transport sacharidů i dalších látek do svalových buněk. Kdy právě inzulín umožní snadnější vstřebání všech těchto látek do svalů. Je zde, ale smrtelné nebezpečí silné hypoglykemie ! Neboli, po té co inzulín nacpe veškerý cukr do svalů nastane prudký a rychlý nedostatek cukru zejména pro mozek i další orgány a může dojit docela rychle k smrti. Proto při tom bývají kulturisti obležení sladkostma.

Firmy vyrábějící doplňky se snaží samozřejmě najit látku s podobnými účinky, ale bez onoho nebezpečí. Zde se zatim sešly s výzkumy probíhajících na téma cukrovka. V obou případech se začíná používat Taurin, který na to jde tak trochu z druhé strany. Zvyšuje citlivost buněčné stěny a tak také umožní přijetí většího množstvi živin, bílkovin i sacharidů. I zde může dojit k hypoglykemii, ovšem naní tak silná. Zároveň se Taurin pokusně používá ke zlepšování stavu u získáné cukrovky.

Diaben je přírodní doplněk stravy pro ty, kteří si chtějí udržet hladinu cukru v krvi. Kvalitní a pevné podlahy do každého pokoje. Nabízíme levné vinylové podlahy v našem eshopu. Kvalitní a levné proteiny nabízí e-shop Planetavyzivy.cz. Chirurgická ocel a šperky z chirurgické oceli za jedinečné ceny pouze v e-shopu Vyberšperky.cz. Moderní clip in vlasy ve tmavých i světlých odstínech. Výroba reklamní plachty – montáž reklamy – pronájem plošiny Plzeň www.refinhome.cz.



Monosacharidy

Monosacharidy, jak již název napovídá, obsahují jednu cukernou jednotku. Mezi nejznámější zástupce této skupiny patří glukóza (hroznový cukr) a fruktóza (ovocný cukr). Zatímco volnou glukózu najdeme zejména v hroznech, vázanou pak v sacharóze, laktóze, škrobu, celulóze a dalších složených sacharidech. Volná fruktóza je pak obsažena v ovoci a vázaná zejména v sacharóze a dalších složených sacharidech.

Monosacharidy jsou nejjednodušší formou sacharidů. Můžeme je rozdělit do dvou základních skupin, na aldosy a na ketosy. Vysvětlení těchto pojmů nalezneme při malém chemickém odbočení. Sacharidy se skládají z jednotek, které jsou odvozeny od vícečetných alkoholů, majících na jednom konci uhlíkatého řetězce aldehyckou nebo ketonovou strukturu. Přítomnost aldehydické nebo ketonové skupiny a skupin -OH umožňuje jednak vytvářet z uhlíkatého řetězce heterocyklus, jednak spojování více sacharidových jednotek (tj. monosacharidů) dohromady za vzniku oligosacharidů (2-10 jednotek) či polysacharidů (více než 10 jednotek). Pokud tedy za příklad monosacharidů uvedeme glukózu či fruktózu, můžeme za příklad oligosacharidů (konkrétně „dvoujednotkových“ disacharidů) položit sacharózu (tj. řepný cukr, kombinaci právě zmíněné glukózy a fruktózy) a za příklad polysacharidů známý glykogen, tj. hlavní sacharid živočišných buněk.

Monosacharidy často mívají sladkou chuť. Za chemickou podstatou vnímání sladké chuti je možno považovat seskupení -O-CH-CH-OH, které se kromě případu mnohých monosacharidů vyskytuje například i u alkoholu glycerolu, což je zřejmě příčinou jeho sladké chuti. Rostliny často využívají monosacharidů, často i sekundárních, k lákání zvířat – např. pro zisk opylovačů, pro roznos semen… Sekundární monosacharidy jsou prekurzory karboxylových kyselin, cukerných alkoholů a glykosidů. Monosacharidy jsou přímé produkty fotosyntézy a je v nich nahromaděna energie slunečního záření. D-glukosa je tedy pro většinu organismů primárním zdrojem energie.

Vitalnet.cz – je zajímavý web o životním stylu. Kvalitní a spolehlivá horská kola nabízí eshop Levná-horská-kola.cz. Drogerie online. Institut zdraví a krásy nabízí poradenství rychlého a trvalého hubnutí.

Oligosacharidy

Oligosacharidy se odvozují spojením dvou až deseti stejných nebo různých druhů monosacharidových jednotek. Podle tohoto počtu se poté nazývají disacharidy, popř. tri-, tetra-, penta- až dekasacharidy. Kyselou hydrolýzou se z nich opět uvolňují monosacharidy. Nejdůležitějšími oligosacharidy jsou zmíněné disacharidy. Nejvýznamnějšími sacharidy z této skupiny jsou sacharóza (řepný a třtinový cukr), laktóza (mléčný cukr) a maltóza (sladový cukr). Již méně známé jsou oligosacharidy se třemi a více cukernými jednotkami, které jsou obsažené v luštěninách (rafinóza, stachyóza, verbaskóza aj.).

Disacharidy

Mnoho lidí se mylně domnívá, že jednoduché sacharidy, pro které se také používá termín cukry jsou synonymem monosacharidů. Ve skutečnosti ale do této skupiny spadají nejen monosacharidy, ale také část oligosacharidů (konkrétněji disacharidy). Jedná se o sacharidy, které jsou pro naše zdraví nejvíce nebezpečné a jejichž konzumaci bychom měli omezovat. Z jednoduchých sacharidů, které se objevují v naší stravě, tvoří většinu sacharóza čili řepný cukr. V posledních letech se rozšířil mýtus, že výrazně vhodnějším, než řepný cukr, je cukr třtinový. Z chemického hlediska se ale v obou případech jedná o stejnou chemickou sloučeninu – sacharózu – a informace o pozitivních zdravotních účincích třtinového cukru jsou chybné. Řepný cukr se doporučuje omezovat, protože dodává energii v podobě prázdných kalorií. Zatímco laktóza způsobuje u řady lidí trávící problémy, maltóza naopak vyvolává příjemné stavy u všech pivařů (cukerná složka piva).

Polysacharidy

Polysacharidy mají podobnou strukturu jako oligosacharidy s tím rozdílem, že počet monosacharidových zbytků dosahuje v jejich molekulách mnoha set či tisíc. Na rozdíl od cukrů (tj. monosacharidů) se ve vodě rozpouštějí málo nebo vůbec. Jsou zásobními nebo stavebními látkami rostlinných i živočišných organismů a některé z nich mají i zvláštní biologické funkce. Kyselou nebo enzymovou hydrolýzou vznikají z polysacharidů oligo- až monosacharidy. Polysacharidy jsou polymerní cukry. Jsou tvořeny monosacharidovými jednotkami, které jsou spojeny glykosidickou vazbou. Často jsou amorfní, nerozpustné ve vodě a nemají sladkou chuť.

Pokud se molekula polysacharidu skládá pouze z jednoho druhu monosacharidových jednotek, jedná se o homopolysacharid. V opačném případě hovoříme o heteropolysacharidech. Polysacharidy můžeme popsat obecným vzorcem Cn(H2O)n−1, proto se dříve nazývaly karbohydráty. V přírodě jsou tyto látky velmi rozšířené. Mezi nejběžnější zástupce polysacharidů patří škrob,glykogen, celulóza, chitin. Některé polysacharidy (např. celulosa, pektin, inulin aj.) jsou nestravitelné nebo jen částečně stravitelé. Tato část sacharidů patří mezi vlákninu.

Základní sacharidy

Glukóza, neboli hroznový cukr, je nejdůležitějším energetickým substrátem pro organismus. Právě jen glukózu mohou jako zdroj energie využívat například mozek nebo sítnice. V přírodě se vyskytuje v rostlinách jako produkt fotosyntézy a pro rostliny představuje zdroj energie. Hromadí se především v plodech rostlin.

Fruktóza

Fruktóza se nachází v ovoci, medu a některé zelenině. V zažívacím traktu se uvolňuje rozkladem sacharózy. Pro její vstup do buňky není zapotřebí inzulín.

Galaktóza

Galaktóza, jejím nejvýznamnějším zdrojem je mléčný cukr, laktóza. Je součástí mateřského mléka a je tedy důležitým zdrojem energie pro kojence. Významná pro organismus je především tím, že se velice jednoduše v těle přeměňuje na glukózu.

Sacharóza

Sacharóza je sacharid, který je v naší stravě zastoupen nejhojněji. Nachází s v cukrové třtině a cukrové řepě. Je velice vydatným zdrojem energie a proto je v současné době nejpoužívanějším sladidlem. V organismu se rozkládá na glukózu a fruktózu. Pozor ale na její užívání! Její vysoký glykemický index způsobuje to, že rapidně vyvolává sekreci inzulínu. Díky tomu není vhodná jako sladidlo pro diabetiky.Sacharosa je rozšířená transportní forma sacharidů u rostlin, ve vysoké koncentraci se nachází v bulvě cukrové řepy a ve stéblech třtiny cukrové, z nichž se průmyslově vyrábí. Bývá též proto nazývána řepný či třtinový cukr. Používá se v potravinářství jako nejběžnější sladidlo a jako surovina pro různé biotechnologie.

Laktóza

Laktóza, neboli mléčný cukr. Někteří lidé mohou trpět nepříjemnými potížemi při trávení laktózy. Jejich problém je dán nedostatkem enzymu, který štěpí laktózu. Nezpracovaná laktóza se pak hromadí ve střevech a působí nepříjemné problémy.Laktosa je méně sladká než sacharosa, je součástí mléka savců (tvoří 4,8% kravského a 6% lidského mateřského mléka) a představuje hlavní zdroj energie u kojených mláďat. V molekulách laktosy jsou jednotky D-glukosy a D-galaktosy.

Maltosa

Molekula maltosy se skládá ze dvou molekul D-glukosy. Maltosa (sladový cukr) se uvolňuje ze škrobu při klíčení ječmene (slad) a spolu s isomaltosou při trávení škrobu a glykogenu.

Škroby

Mezi fyziologicky nejvýznamnější polysacharidy patří škroby. V přírodě se vyskytují především ve formě škrobových zrn zejména v kořenech, plodech a semenech rostlin. Průmyslovým zdrojem škrobu jsou brambory a obiloviny. Degradací škrobu kyselinami nebo zahříváním na vyšší teplotu vznikají dextriny, užívané k výrobě lepidel. Škroby ale nejsou jednotnou látkou, ale směsí dvou polysacharidů: amylosy (asi 20%) a amylopektinu (asi 80%). Poměrné zastoupení obou těchto složek však může u různých druhů rostlin značně kolísat.

Glykogen

Glykogen je rezervním polysacharidem savců. Glykogeny jsou uloženy ve formě granulí v cytoplazmě některých buněk vyšších živočichů. Například lidské jaterní buňky obsahují 18-20% glykogenu v sušině, svalové buňky asi 0,5-1%. Glykogen je energie určená pro váš výkon uložená ve svalech a v játrech. Čím více máte glykogenu, tím více porostete. Studie ukazují, že sportovci, kteří v důsledku zatížení s kombinací chudé stravy na sacharidy, jsou schopni podávat výkony jen asi na 50 procentech svojí pracovní kapacity. Naopak sportovci, jejichž zásoby sacharidů v játrech a svalech se pomocí vhodné stravy zvýšily, jsou schopni podstoupit delší intenzivní trénink s následným svalovým růstem. Jakmile budete plní glykogenu, budete cítit, že jste výkonnější. Že jste schopni pracovat s vyššími váhami atd. Glykogen je zásobní cukr v lidském těle. Chemicky jde o polysacharid tvořený molekulami glukózy, která se štěpením může uvolnit k rychlému získání energie (glykogenolýza). V zásadě lze považovat velikost glykogenových zásob, jak pro rekreační, tak především pro výkonnostní a vrcholové sportovce, za jeden z limitujících faktorů výkonu.


Reklama:


Inzerujte zde!

Máte zájem o reklamu? Kupte si textový odkaz na této pozici!

Inzerujte zde!

Máte zájem o reklamu? Kupte si textový odkaz na této pozici!